Oznámení o nadcházejícím vyhlášení rozsudku Evropského soudu pro lidská práva proti České republice ve čtvrtek dne 18. prosince 2025 ve věci důvěrnosti komunikace mezi advokátem a jeho klientem

Soudci Ústavního soudu Jirsa a Rychetský

(STRUČNĚ) Evropský soud pro lidská práva má dne 18. prosince 2025 vyhlásit rozsudek ve věci Černý a ostatní proti České republice, která se týká ochrany důvěrnosti komunikace mezi advokátem a jeho klientem. Stížnost podali advokáti, kteří působili jako obhájci Shahrama Zadeha, poté co byla při domovní prohlídce v roce 2016 z jeho elektronických zařízení získána rozsáhlá data včetně jejich vzájemné korespondence, jež byla zařazena do trestního spisu, aniž by se podařilo tuto důvěrnou komunikaci vyloučit. Ústavní stížnost advokátů byla v roce 2019 odmítnuta, přestože Česká advokátní komora vystupovala v řízení jako vedlejší účastník, ačkoli později Nejvyšší soud v roce 2025 rozhodl, že zařazení materiálů do spisu bylo nezákonné. Stěžovatelé se u ESLP dovolávají porušení práva na respektování soukromí a korespondence, práva na účinný opravný prostředek a práva na spravedlivý proces, přičemž namítají nedostatečné procesní záruky ochrany advokátního tajemství v českém právním systému a zásah do svobodného výkonu advokacie.

(TISKOVÁ ZPRÁVA) BRNO, 16. prosince 2025 — /EuropaWire/ — Dle informací na webových stránkách Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) má být dne 18. prosince 2025 vyhlášen rozsudek ve věci Černý a ostatní proti České republice (stížnosti č. 37514/20, 37525/20, 37533/20, 37546/20 a 37555/20).

Případ se týká důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem (advokátního tajemství).

Stěžovatelé vystupovali jako obhájci podezřelého Shahrama Zadeha v rámci trestního řízení; jednalo se o Adama Černého, Petra Kočího, Pavla Čapčucha, Ondřeje Lichnovského a Ilonu Medňanskou. V tomto trestním řízení byla u podezřelého Zadeha v roce 2016 provedena domovní prohlídka, při níž policie zajistila jeho chytrý telefon a elektronický tablet. Z těchto zařízení bylo následně extrahováno přibližně 20 000 stran materiálu, včetně korespondence mezi Zadehem a jeho obhájci – stěžovateli –, přičemž tento materiál byl zařazen do trestního spisu. Veškeré pokusy Zadeha i jeho obhájců o vyloučení těchto důvěrných informací ze spisu byly zamítnuty.

Představenstvo České advokátní komory vystupovalo v řízení před Ústavním soudem jako vedlejší účastník, a to jako reprezentant advokátního stavu, v zájmu realizace ústavně garantovaného základního práva na obhajobu a právní pomoc, jakož i ochrany svobodného výkonu advokacie, ústavní stížnost stěžovatelů však byla nakonec usnesením Ústavního soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4342/18, vydaným senátem složeným z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Pavla Rychetského, odmítnuta.

Paralelně stěžovatelé vedli také řízení o náhradu škody a někteří z nich obdrželi omluvu. V dubnu 2025 Nejvyšší soud České republiky v kauze Zadeha jakožto klienta stěžovatelů rozhodl, že zařazení materiálu do spisu bylo nezákonné.

Stěžovatelé se prostřednictvím svých právních zástupců Zdeňka Koudelky a Anny Citterbergové obrátili se stížností na Evropský soud pro lidská práva, v níž se s odkazem na článek 8 Úmluvy (právo na respektování soukromého a rodinného života a korespondence) a článek 13 Úmluvy (právo na účinný opravný prostředek) domáhají ochrany proti porušení důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem. Namítají, že zařazením jejich korespondence s klientem do jeho trestního spisu došlo k zásahu do chráněné důvěrnosti této komunikace a že český právní systém neposkytoval dostatečné procesní záruky k ochraně soukromí komunikace mezi advokátem a klientem v případě dat zajištěných z elektronických zařízení.

Dále stěžovatelé, odvolávajíce se na článek 6 odst. 1 (právo na spravedlivý proces), namítají, že žádost České advokátní komory o vstup do řízení před Ústavním soudem v jejich věci jim nebyla zaslána k vyjádření.

Advokát Zdeněk Koudelka uvádí, že „práva a postavení obhájců jsou určující pro práva a postavení všech osob. Pokud v určité zemi ztratí svá práva obhajoba, fakticky ztrácejí práva všichni lidé, jejichž práva nemohou být účinně hájena. Uvedeným postupem Městský soud porušil několik práv stěžovatelů a zasáhl do svobodného výkonu advokacie. Nelze připustit, aby komunikace mezi obhájcem a jeho klientem, která požívá ochrany například při nařízeném odposlechu či sledování elektronické komunikace, byla prolomitelná jinými zásahy státu, například prostřednictvím domovní prohlídky. Z pohledu obhajoby je přitom klíčové zejména narušení důvěrnosti komunikace mezi obžalovaným a jeho obhájci. Tímto postupem soudce nejednal jako nestranný arbitr, nýbrž poskytl obžalobě procesní výhodu, a z pozice své nadřazené moci v soudním řízení se fakticky stal jejím pomocníkem.“

Pro další informace a mediální dotazy prosím kontaktujte výhradně:

doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D., advokát
e-mail: advokat@zdenekkoudelka.cz
tel.: +420 774 915 919
Optátova 46, 637 00 Brno, Czech Republic
www.zdenekkoudelka.cz

Website:

Níže jsou často kladené otázky (FAQ) k uvedenému případu, zachované v původním jazyce (češtině):

Co je předmětem řízení před Evropským soudem pro lidská práva?
Řízení se týká ochrany důvěrnosti komunikace mezi advokátem a jeho klientem, konkrétně otázky, zda české orgány porušily advokátní tajemství zařazením korespondence obhájců s klientem do trestního spisu.

Kdy má být rozsudek vyhlášen?
Evropský soud pro lidská práva má rozsudek vyhlásit ve čtvrtek 18. prosince 2025.

Kdo jsou stěžovatelé v této věci?
Stěžovateli jsou advokáti Adam Černý, Petr Kočí, Pavel Čapčuch, Ondřej Lichnovský a Ilona Medňanská, kteří působili jako obhájci Shahrama Zadeha v trestním řízení.

Jakým způsobem došlo k zásahu do důvěrné komunikace?
Při domovní prohlídce u klienta v roce 2016 policie zajistila elektronická zařízení, z nichž byla extrahována rozsáhlá data včetně korespondence mezi klientem a jeho obhájci, která byla následně zařazena do trestního spisu.

Pokusili se stěžovatelé tuto komunikaci ze spisu vyloučit?
Ano, stěžovatelé i jejich klient se opakovaně pokoušeli o vyloučení důvěrných informací ze spisu, avšak tyto pokusy byly zamítnuty.

Jak rozhodl Ústavní soud České republiky?
Ústavní soud ústavní stížnost advokátů v listopadu 2019 odmítl, přestože Česká advokátní komora vystupovala v řízení jako vedlejší účastník na podporu ochrany advokátního tajemství.

Jaký význam má rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2025?
Nejvyšší soud v dubnu 2025 rozhodl, že zařazení sporného materiálu do trestního spisu bylo nezákonné, což posiluje argumentaci stěžovatelů před ESLP.

Jaká práva podle Úmluvy stěžovatelé namítají jako porušená?
Stěžovatelé se dovolávají porušení článku 8 Úmluvy (právo na respektování soukromí a korespondence), článku 13 (právo na účinný opravný prostředek) a článku 6 odst. 1 (právo na spravedlivý proces).

V čem spatřují nedostatečnost českého právního systému?
Namítají, že český právní systém neposkytoval dostatečné procesní záruky k ochraně důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem v případě dat získaných z elektronických zařízení.

Proč je tento případ významný i pro širší veřejnost?
Podle stěžovatelů i jejich právního zástupce je ochrana práv obhájců klíčová pro ochranu práv všech osob, neboť oslabení advokátního tajemství může zásadně narušit právo na obhajobu a spravedlivý proces.

SOURCE: doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D., advokát